Kdy máte nárok na volno při stěhování
Stěhujete se a nevíte, zda vám vzniká nějaký nárok na pracovní volno? Jak to tedy je? Máte vůbec právo žádat zaměstnavatele o přerušení pracovního procesu v důsledku stěhování?
Nárok na volno při stěhování Stěhování Mamut máte v podstatě pokaždé. Zákon na tyto situace pamatuje a zcela logicky poskytuje lidem, kteří se stěhují, maximálně dva dny pracovního volna. Záleží ovšem na tom, z čí vůle ke stěhování dochází. Jestliže tuto proceduru nařídí zaměstnavatel, například potřebuje mít zaměstnance umístěného v jiné pobočce na druhém konci republiky, a zároveň mu také zajišťuje odpovídající ubytování a např. změnu trvalého pobytu, pak se také této osobě musí adekvátně postarat o náhradu mzdy. Jako příklad můžeme uvést situaci, kdy dělník v továrně na automobilové díly pracuje v Pardubicích, a odtud je „převelen“ do Ostravy. Stěhování zabere celkem dva dny včetně vybalení věcí a základního zabydlování na novém působišti. Zaměstnanec má nárok v tomto případě na placené dvoudenní volno.
Jestliže se však kdokoli stěhuje z vlastního rozhodnutí např. do jiného, vzdálenějšího města, a podává výpověď, má také nárok na dva dny volna, ale tentokrát neplaceného. Ke stejné situaci dochází i v případě, že se zaměstnanec stěhuje např. do jiného bytu ve stejném městě, výpověď nepodává a nadále pracuje na stejném pracovišti – tehdy má také nárok na dva dny neplaceného volna.
Co je to náhradní volno – tento termín si někteří lidé pletou s volnem neplaceným. Na náhradní volno má nárok každý, kdo odpracoval nějaké směny navíc, např. přesčasy, dvanáctihodinovou službu za svého kolegu atp., a tím pádem odpracoval vyšší počet hodin, než jaký má uložen v pracovní smlouvě. Může se zaměstnavatelem dohodnout, zda mu tyto přesčasy proplatí, anebo zda si je vybere ve formě náhradního volna. To se vám při stěhování pochopitelně může hodit.